Vše, co jste kdy chtěli vědět o toaletách, ale styděli jste se zeptat

Toaletu, WC či záchod používáme v průměru 7x denně. Věnovat  pozornost a péči výběru toalety se rozhodně vyplatí. Někdo klade při výběru WC největší důraz na pohodlí. Chce si náležitě posedět, odpočinout a třeba i něco přečíst. Věděli jste, že dlouhé vysedávání na záchodě může zásadním způsobem zhoršovat naše zdraví? Střevo má tendenci se během sezení stáhnout. Při vysedávání na toaletě po něm ovšem požadujeme, aby se naopak maximálně uvolnilo. Tak protichůdné požadavky střevo matou a mohou způsobit, že přestane plnit svou funkci tak, jak má. Naše rada proto zní: vybírejte si toaletu, na které se vám dobře sedí, ale neučte se na ní vysedávat.

Výrobci jsou si dobře vědomi toho, že toaleta, na které se sedí, nepředstavuje nejlepší možné řešení a neustále se snaží přijít s něčím novým. Pokud vám jde čistě jen o zdraví, nejspíš vám nezbude nic jiného, než vybavit koupelnu poněkud neoblíbeným tureckým záchodem, který nejlépe odpovídá přirozené lidské anatomii.

Jaké jsou druhy toalet?       

Stojící WC je služebně starší. Naprostá většina z nich jsou tzv. kombi toalety s viditelnou nádržku na vodu, včetně celého splachovacího systému, které celé stojí na zemi. Druhý typ, závěsné WC, je praktičtější při úklidu. Snadno se dostanete i pod něj, protože visí na zdi. Odpad má tento typ toalety vedený vždy do zdi.

Kromě základního dělení se můžeme setkat také s rozdělením podle typu splachovacího kruhu. Toaleta může mít splachovací kruh otevřený, uzavřený, anebo může být tzv. „rimless”, a tedy nemít žádný splachovací kruh. V čem je rozdíl? To nejlépe ukazují tyto obrázky průřezem toalety. Otevřeným okruhem proudí voda, která tryská ze zadní části toalety. Dvojitě lomený oblouk přitom udržuje vodu uvnitř okruhu, takže nemá šanci vytrysknout mimo mísu.

Uzavřený okruh cirkulující vodu uzavírá do jakéhosi keramického tunýlku. Ten na několika místech přerušují otvory, kudy se voda jedině může dostat ven. Nevýhodou tohoto systému může být to, co je zároveň jeho největší předností: do uzavřeného okruhu nevidíme ani se do něj nemůžeme nijak dostat. Pokud výrobce vnitřek okruhu nepokryl glazurou, mohou se v něm snadno nahromadit usazeniny, které otvory v lepším případě ucpou, v horším navíc způsobí nepříjemný zápach.

U „rimless” toalety se někdy setkáte s označením: toaleta na principu „direct flush”. V čem jsou jiné opět nejlépe ukazuje obrázek průřezu. Tryska v zadní části toalety je nastavená tak, aby proud vody omyl 100% povrchu stěn a vše dokonale spláchl. Toaletu přitom snadno udržíte čistou, protože usazeniny jednoduše nemají kde se usazovat. Vyrobit takovou toaletu se ovšem musí umět. V opačném případě se může stát, že voda bude při každém splachování stříkat ven, což nechceme ani tehdy, když je čistá. Další zvláštností rimless toalet je to, za ně nejdou pověsit oblíbené kachničky. Jednoduše nemají, za co se přichytit.

Dalším parametrem, podle kterého můžeme toalety dělit, je typ splachování. Ve světě jsou nejběžnější podtlakové toalety. Typická je pro ně velmi vysoká hladina vody, která se díky podtlaku při spláchnutí celá vsaje.  

V našich končinách se nejčastěji setkáte s mělkým a v menší míře také s hlubokým splachováním. Začněme od toho staršího, tedy mělkého splachování. V míse najdeme plochu, která ústí dopředu a teprve v přední části toalety se stáčí dolů, kolem své osy, aby pokračovala do odpadu. Tento typ záchodů je dnes běžný zejména ve zdravotnictví, protože umožňuje vizuální kontrolu stolice. V domácnostech i veřejných prostorách se mnohem častěji instalují mísy s hlubokým splachováním, které ústí přímo dozadu, směrem ke zdi, rovnou do odpadu.  

Chcete modrou vodu?

Udržet toaletu 100% hygienicky čistou je výzva nejen pro výrobce nejrůznějších chemických prostředků, ale také pro designery, kteří toalety navrhují. Výsledkem jejich snažení jsou toalety se skrytými nádržkami na dezinfekční prostředky. Do těchto nádržek vložíte vhodný prostředek, který kromě nezbytného dezinfikování dokáže obarvit vodu například do modra nebo do růžova.

Alfa a omega toalety je sedátko

Výběr sedátka velmi důležitý, protože sedátko vám musí jednoduše sednout. Znovu si připomeňme to, co bylo řečeno na začátku: příliš pohodlné sedátko může svádět k dlouhému vysedávání, což není zdravé. Určité pohodlí však nabízet musí.

Na trhu prakticky neexistuje toaleta, ke které by sedlo úplně každé sedátko. Výrobci většinou navrhují záchod kompletně, tedy včetně prkýnka. Smysl to dává. Jiný typ bude patřit na kruhovou mísu, jiný na čtverhrannou. Nabídka sedátek musí odpovídat fyziognomii obyvatelstva. V tzv. západním světě jsou poměrně běžně k dostání maxi toalety pro výjimečně obézní občany. Setkat se však můžete také s mini toaletami s průměrem pouhých 43 cm.

Moderní sedátka mohou přinášet funkce navíc. Jednou z nich je systém soft close, který se stará o tiché dovírání. Možností je celá řada, včetně automatického omývání sedátka po každém použití, které oceníte na veřejných toaletách.